Duben - Veleslavín 39

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Duben

Ročník 2017

Rozhovor s Ing. Robertem Kořínkem, Ph.D., zakladatelem Společenstva vodárenských věží (vzniklo roku 2006), autorem řady odborných a popularizačních článků na téma věžových vodojemů. Je také  spoluautorem knih Komínové vodojemy - funkce, konstrukce, architektura a Komínové vodojemy - situace, hodnoty, možnosti. Provozuje jedinečnou internetovou databázi věžových vodojemů na území ČR.
(1. část)

Kdy se u nás objevily první zmínky o vodárenských věžích?
Samozřejmě říct, kdy byla postavena první vodárenská věž na našem území, nejde. Obrazové či písemné zmínky o prvních stavbách tohoto typu na našem území můžeme zařadit někam do období pozdní gotiky a počátků renesance. V té době dosáhla sídelní urbanizace poměrně vysokého stupně, města byla rozšiřována, rozvíjela se řemesla, zdokonalovala se technika a tak bylo potřeba řešit otázky infrastruktury, mezi něž rovněž patřilo zásobování vodou. První známé gravitační vodovody byly ještě jednoduše vedeny na povrchu nebo štolovými přivaděči a ústily do kašen nebo do různých zásobních nádrží. Věžové vodojemy přišly na řadu později – řekl bych, že to mohlo být ve 13.–14. století.

Jak taková zařízení byla vybavena a jak fungovala?
Nejstarší vodárenské věže byly pravděpodobně dřevěné konstrukce, později se stavěly zděné z kamene na čtvercovém nebo obdélníkovém půdorysu. V přízemí se nacházelo čerpací zařízení, které systémem dřevěných a později kovových trub hnalo vodu do nádrže či pánve umístěné v nejvyšších místech věže. Čerpadlo bylo většinou poháněno vodním kolem, proto se tehdejší vodní věže nebo alespoň čerpací stanice stavěly přímo u řeky. Nádrže nahoře ve věži měly obsah kolem 1–2 m3, což nám dnes může připadat úsměvné, ale na vytvoření potřebného tlaku ve vodovodní síti to stačilo. Z nádrže voda proudila do jednotlivých částí vodovodního potrubí a vyvěrala ve veřejně přístupných nebo v soukromých kašnách v jednotlivých částech města.

Které dochované vodárenské věže patří u nás mezi nejstarší?
Určitě ty pražské. Ale starobylé věže bychom našli také v jiných městech. První zmínka o dodnes dochované vodárenské věži v Jičíně je v listině Mikuláše staršího Trčky z Lípy vydané 6. července 1502. Věž jičínského vodovodu byla vystavěna na hrázi rybníka Kníže a dnes slouží jako galerie a ateliér. Hranolovou, bohatě sgrafi ty zdobenou renesanční věž najdeme třeba v Táboře. Ta rozváděla vodu od roku 1508 dřevěným potrubím do protipožárních rybníčků a později také do městských kašen. Vysoko nad řekou Jizerou se zase tyčí zdaleka viditelná masivní kamenná věž v Benátkách. Původně to byla věž hradební, následně převzala funkci věže vodní. A další staré stavby najdeme kupříkladu ve Slaném, v klášterní broumovské zahradě, v Mladé Boleslavi nebo v Nymburce.

Můžete více přiblížit pražské středověké vodní věže?
V okolí Vltavy jsou k nalezení hned čtyři, přičemž tři z nich stojí doslova vedle sebe. Dobou vzniku je nejvýznamnější věž bývalé staroměstské vodárny na Novotného lávce. První dochovaný spis vztahující se k této vodárně je z roku 1489. Zmínka z roku 1431 však hovoří již o tom, že „vyhořela věž vodná mistra Petra ode dna“. Věž kromě požárů utrpěla v roce 1648 střelbou Švédů a byla několikráte postižena povodněmi. Její dnešní podoba z let 1853 a 1878 je výsledkem celkem čtrnácti stavebních úprav a oprav...

...celý rozhovor na str. 6

Březen 2017


•   Čím žije Praha 6

•   Posedlost vodojemy - rozhovor 

    s Robertem Kořínkem (1. část)

•   23. Břevnovský masopust

•   Od nemoci ke zdraví - O dobré vůli

    a o radosti z dělání radosti druhým

•   Program divadel Semafor a S+H

•   Historické osobnosti v názvech ulic

    Prahy 6 - Na bašště sv. Jiří

•   Písnš v hodině Večernice

•   Ztraceni v knihách - 51. přehlídka
    soutěže Nejkrásnější české
    knihy roku
•   Mnoho darů Davida Vávry





   
 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky