Květen - Veleslavín 39

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Květen

Ročník 2017

Rozhovor s Ing. Robertem Kořínkem, Ph.D., zakladatelem Společenstva vodárenských věží (vzniklo roku 2006), autorem řady odborných a popularizačních článků na téma věžových vodojemů. Je také  spoluautorem knih Komínové vodojemy - funkce, konstrukce, architektura a Komínové vodojemy - situace, hodnoty, možnosti. Provozuje jedinečnou internetovou databázi věžových vodojemů na území ČR.
(2. část)

Minule jsme se zabývali nejstaršími věžovými vodojemy na našem území. V jejich historii jsme se od středověku dostali až na počátek 20. století. Dnes tedy kontinuálně postoupíme dále. Jaké vodojemy se stavěly v meziválečném období?
V této době již měli stavitelé dobře zvládnutou práci s železobetonem a pobídky měst a obcí k výstavbě vodovodů byly stále důstojnou výzvou pro přední české architekty. Ti se nebáli prosazovat nové nápady a myšlenky a přesvědčovat projektanty, inženýry a firmy o změně některých stavebních postupů. Vodojemy tak nesou originální architektonické pojetí a lze na nich pozorovat vývoj stavebních slohů tehdejší doby. Zdobnost, někdy možná až přílišná, byla elegantně nahrazována geometrickou čistotou tvarů. Osobně mne věžové vodojemy z této vývojové etapy přitahují nejvíce.

Kde takové vodojemy v Praze stojí?
V areálu kbelského letiště byl v letech 1927–1928 postaven věžový vodojem se světelným majákem. Stavbu navrhl v roce 1927 Ing. arch. Otakar Novotný, autorem plastik s leteckou tematikou umístěných na plášti reservoáru je akademický sochař Jan Lauda. Na horní plošině majáku ve výšce 40 metrů byl původně umístěn otáčecí reflektor o svítivosti 2,25 miliónu svíček, takže světelné paprsky uviděl pilot za jasného počasí ze vzdálenosti asi 80 km. Tento vodojem je i na oficiálním znaku městské části Praha-Kbely. V období mezi světovými válkami vyrostlo na tehdejším území Prahy také poměrně velké množství komínových vodojemů. Tyto stavby patřily mezi technické unikáty, ale dnes z nich najdeme již pouze dva.

První komín s vodojemem stojí ve Vysočanech a pochází z 1. poloviny třicátých let 20. století. Ve výšce 24 metrů nad terénem je umístěn vodojem o objemu 50 m3, který nese železobetonová deska. Na návrh městské části Prahy 9 byl komín v roce 2003 prohlášen za kulturní památku.

Druhý komínový vodojem, do určité míry ještě zajímavější, najdeme v areálu ruzyňské věznice. Existuje totiž jen několik případů, kdy byl rezervoár osazen na těleso komína dodatečně. V Ruzyni navíc došlo k osazení vodojemu na komín způsobem pro naše území zcela jedinečným. Původní konstrukce komína je totiž prakticky  potlačena a na první pohled stavba připomíná spíše klasický věžový vodojem. Komín z druhé poloviny 19. století původně sloužil cukrovaru Hugona von Strassern, vodojem se na komíně objevil až kolem roku 1934.

Ve 2. polovině 20. století asi převládla v oblasti výstavby vodojemů účelnost nad architekturou. Existují výjimky?
Je tomu skutečně tak, ale naštěstí výjimky existují. Patří mezi ně například zdaleka viditelná vyrovnávací věž Děvín na Dívčích hradech v Praze-Radlicích, výrazná dominanta nad údolím Vltavy postavená v roce 1977. Není to klasický věžový vodojem, stavba slouží pro tlumení vodních rázů, které  vznikají na přívodním řadu želivské vody. Téměř 50 metrů vysokou stavbu tvoří tři ocelové válce postavené do trojúhelníku. Konkávní prosklení skleněnými profily kryje potrubí obtočené středovým schodištěm...

...celý rozhovor na str. 6

Květen 2017





•   Čím žije Praha 6

•   Posedlost vodojemy - rozhovor 

    s Robertem Kořínkem (2. část)

•   Od nemoci ke zdraví - O humanitární

    misi v Jordánském království

•   Program divadel Semafor a S+H

•   Historické osobnosti v názvech ulic

    Prahy 6 - Fastrova

•   Vážně i nevážně - Česko slaví

    Mezinárodní den muzeí

•   Uvědomění si palce - O bowlingu
    ve dvou částech
•   Tvořte a mlsejte - Čokoládování je
    sladká hra
•   Spíš než předmět výzkumu jsem
    našla spřízněnou duši - S míšou 
    Tomanovou o Jávě





   
 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky