Únor - Veleslavín 39

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Únor

Ročník 2011

rád sleduji novinové titulky, respektive jejich snahu vystihnout několika slovy obsah článků. I když titulky by měly čtenáře přitáhnout, jsou mnohdy natolik vypovídající, že jejich přečtením odpadá potřeba vůbec se dalšímu textu věnovat, neboť vše podstatné bylo řečeno a v samotném článku se již více informací nedozvíme. To se ale naštěstí týká jenom některých autorů…
I novinové titulky podléhají módě, snad to souvisí s charakterem doby. Je rozhodně statisticky zajímavé, že v dnešní době, která nám připadá tak hektická, se to v titulcích jen hemží slovesy. Před revolucí zase titulky sestávaly převážně z podstatných a přídavných jmen – moc se toho asi nedělo, nebo spíše zdaleka ne o všem se mohlo psát. I když titulky s mnoha slovesy jeden čas mělo tehdejší Rudé právo v rubrice Z čer­né kroniky. Byly to takové výkřiky a jejich tvůrce si je vymýšlel buď v opilosti, nebo to byl šikovný ideologický diverzant, jiná varianta snad není možná. Buď jak buď, jeho výplody se do značné míry podobaly dnešním titulkům bulvárních novin. Ty ale mají navíc téměř za každým titulkem alespoň jeden vykřičník a věnují se zejména sexu nebo vraždám, a to bez ohledu na rubriku, většinou i na první straně. Možná to má jakousi zvrácenou logiku o vyváženém zpravodajství: sexem se lidé množí, vraždami jich naopak ubývá. I když logiku bych bulvárním médiím přiliš nepřisuzoval, ani takovouto.
Nejpůvabnější titulky vznikají lidskou chybou. Stačí přebytečné nebo naopak chybějící písmenko a problém je na světě. Nejkrásnější titulek, který měl takové kouzlo nechtěného, zpopularizoval svého času Miloslav Šimek. Vyprávěl o prvorepublikovém inzerátu, který palcovými písmeny oznamoval: OTEVÍRÁ­ME NOVOU VELKOU PARNÍ PRÁDELNU.Sazečovi však při přípravě textu vypadlo ve slově prádelna dlouhé á. Nu což, lidé jsou zvědaví a ve zmíněné provozovně měli díky tomuto inzerátu jistě alespoň zpočátku narváno.

Podobným případem je překlep, kdy neposlušné prsty zmáčknou na klávesnici jiné písmenko, než to správné. Takto jistě vznikl titulek jinak vážně míněného komentáře o naší vnitropolitické situaci, jenž v jistém celostátním médiu poměrně nedávno hlásal, že Příště bude prezident volem přímo. Inu, litera N leží hned vedle M a úmyslem autora jistě nebylo čtenářům sdělit něco takového.

Současné počítače, na nichž většina novinářů své příspěvky tvoří, mají nainstalovanou automatickou kontrolu pravopisu, která by překlepy měla sama opravit. Jenomže ne všechna česká slo­va příslušný program zná a umí, a tak často nahrazuje správné výrazy úplně nesmyslnými. Například mně v došlé emailové korespondenci, kterou zasílám dalším adresátům, opakovaně opravuje slovo přeposílám na přepískávám. U citlivějších lidí to může budit pocit nechtěné familiárnosti, když se dočtou, že jim přepískávám např. nějaký oficiální dokument. I když jinak funkci programu lze upravit, v tomto případě jakékoliv mé příkazy ignoruje.
Někdy může být titulek pochopen jinak, než autor zamýšlel. Loutkář Josef Skupa, tvůrce Spejbla a Hurvínka, si jeden čas platil výstřižkovou službu, aby mu posílala všechny články z československých tiskovin, v nichž se objeví zmínka o loutkách. První výstřižek, který mu přišel, měl nadpis: Loutková vláda ve Venezuele padla!


Jiří Hruška

02_2011

Únor 2011


  • Čím žije Praha 6

  • Nejvíce se cítím být výtvarnicí, říká VĚRA KŘESADLOVÁ-FORMANOVÁ

  • Rozhovor s přednostou neurochirurgiské kliniky UVN Vladimírem Benešem (2.část)

  • Historické osobnosti v názvech ulic (Kotěrova)

  • Zajímavosti ze života živočichů


  • Program divadel Semafor a S+H

  • Poslední týden v Praze patřil vínu a špičkové gastronomii

  • 17. břevnovský masopust

 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky