Březen - Veleslavín 39

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Březen

Ročník 2011

při našem rozhovoru s profesorem Benešem se tento světově uznávaný neurochirurg zmínil také o tom, že mají doma psa.
A přidal drobnou historku. Když ho jednou manželka venčila, pes si letmo z asi metrové vzdálenosti přičuchnul ke kolem procházející paní. Ta prý začala zcela neadekvátně křičet, aby si ho paní Benešová laskavě vychovala, aby neobtěžoval cizí lidi. Když i po omluvě
její křik neustával, manželka zcela vážně oné paní sdělila, že jejich pes je možná trochu nevychovaný, ale zato umí číst. Paní překvapením oněměla. A byl klid.
Zvířata sice číst neumí, ale jak je to ve skutečnosti s jejich inteligencí? Když se o mazaném člověku řekne, že je chytrý jako liška, je to obvykle lichotka. Když je něčí úroveň srovnávána se slepicí, o kompliment se rozhodně nejedná. Pro bezmyšlenkovité slepé následování a pasivitu se o mnohých lidech říká, že se chovají jako ovce, zatímco když někdo tvrdohlavě stojí na svém a nevnímá žád-
né argumenty, je označován za berana. Nejfrekventovanější nadávkou je vůl, i když mnohdy se to už ani za nadávku nepovažuje a jsou tací, kteří toto oslovení užívají za každým druhým slovem. Leckdo si o nich proto myslí, že jsou osli. Jsou uvedená přirovnání správná, nebo některým zvířatům křivdíme, když je máme za ta méně chytrá?
Všeobecně přijímaná defi nice inteligence říká, že je to schopnost učit se a využívat získané zkušeností k řešení nejrůznějších situací. Na rozdíl od instinktů, které jsou vrozené, je inteligence založena hlavně na získaných vědomostech následně ovlivňujících chování.Mezi nejchytřejší zvířata patří vedle primátů (zejména šimpanzů) také delfíni, velryby, velcí papoušci,psovité šelmy, sloni a poněkud překvapivě i hlavonožci, především chobotnice a sépie.
Inteligence posledně jmenovaných tvorů je překvapivě vysoká, někteří vědci ji srovnávají dokonce s delfíny. Hlavonožci mají jako jedni z mála bezobratlých skutečný mozek.V zajetí byly chobotnice pozorovány, jak otevírají zašroubovanou sklenici s potravou a poradí si i s podobně složitými problémy.

Dokonce jsou schopny používat nástroje nebo stavět složitá obydlí přizpůsobená daným okolnostem. Známý oceánograf Jacques-Yves Cousteau uvádí, že se mu podařilo objevit celé město chobotnic, v němž „…typické obydlí mělo střechu tvořenou plochým kamenem, přes půl metru dlouhým. Jeho hrana byla podepřena dvěma sloupy, představovanými červenou obyčejnou cihlou a kamenem, takže byla asi patnáct centimetrů nad zemí. Skutečnost, že chobotnice dokáže shromáždit a sestavit vhodný materiál, nadzvednout kámen a podržet ve výši,dokud jej nepodloží kamenem nebo cihlou, značně zvyšuje dosavadní ocenění její inteligence.“

Lidé rádi tvrdí, že jsou nejinteligentnějšími tvory na této planetě, protože jim zatím nikdo nedokázal opak. Je však vůbec možné inteligenci zvířat posuzovat podle lidských měřítek? Zvláště s přístupem, na který jsem narazil na internetu a nad nímž zůstává rozum stát: „Inteligence zvířat se obtížně měří, protože mnohé používané psychologické testy vyžadují používání rukou, které někteří vysoce inteligentní živočichové, např. delfíni, nemají.“ Hlavně, že je někomu jasno.


Jiří Hruška

03_2011

Březen 2011


  • Čím žije Praha 6

  • Ázerbajdžán – země mezi Evropou a Asií

  • Rozhovor s přednostou neurochirurgiské kliniky UVN Vladimírem Benešem (3.část)

  • Historické osobnosti v názvech ulic (Macharovo náměstí)

  • Zajímavosti ze života živočichů


  • Program divadel Semafor a S+H

  • Sčítání lidu domů a  bytů 2011

  • Svatební veletrh

 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky