Červen - Veleslavín 39

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Červen

Ročník 2010

ČTK vydala koncem května krátkou zprávičku, která médii nezaslouženě proběhla bez většího povšimnutí: v České republice se letos poprvé zcela přestal pěstovat len. Pěstování ani zpracování této plodiny se prý nevyplatí.
Lněné a směsové tkaniny jsou vhodné mj. na letní svrchní ošacení a letní obuv, na dekorace, malířské plátno a vazbu knih. Tradiční prostěradla, ubrusy a utěrky z lněných tkanin se však stále častěji nahrazují levnějšími výrobky z bavlny a umělých vláken.
Pěstování přadného lnu, které u nás mělo tradici po celá staletí, se snižovalo dlouhodobě. Klesající odbyt byl způsoben zavíráním domácích textilek i nízkými cenami lnu na světových trzích. V roce 1990 ještě len zabíral přes 21 000 hektarů polí v Česku. V roce 2007 bylo u nás zaznamenáno už pouze 700 ha a v minulém roce bylo oseto jenom asi 150 hektarů polí. Letos zemědělci žádný přadný len nenaseli vůbec.

Poslední přádelna v Pomezí u Poličky, která zaměstnává 12 lidí, tak bude mít surovinu asi do poloviny června. Pak ji její vlastník podnik Čemolen začne likvidovat. Část strojů půjde do šrotu, některé se prý pokusí prodat do zahraničí.
V poslední době se podle Čemolenu dala prodat převážně jen surovina na výrobu koudelí, o kvalitní dlouhé vlákno nebyl zájem.
Je škoda, že z naší krajiny zmizela tradiční kulturní rostlina, která obohatila češtinu o přirovnání „Má oči modré jako len“, nebo o níž hovoří např. Karel Jaromír Erben v Kytici, konkrétně ve Zlatém kolovratu: Vyšla dívčina jako květ / neviděl také krásy svět / přinesla vody ze studnice / stydlivě sedla u přeslice / předla, předla len. / Pán stojí, nevěda, co chtěl / své velké žízně zapomněl / diví se tenké, rovné niti / nemůže očí odvrátiti / z pěkné přadleny.
Len hraje důležitou roli také v řadě pohádek. Pamatujete na tři přadleny, z nichž jedna měla velkou plochou nohu, té druhé sahal dolní ret až na bradu a ta třetí kývala palcem širokým jako lopatka? Takto pozměněnou fyziognomii měly od předení lnu. Tedy alespoň to tvrdily…
Rozsáhlou zmínku o lnu včetně způsobu jeho zpracování přináší Božena Němcová v Pohádce o perníkové chaloupce, když zlý dědek pronásledující děti, které z chaloupky ulomily perníček, vyzvídá na ženě pracující na poli, kudy šly: „Osobo,“ ptal se plečky, „neviděla jste tudy jít dvě děti?“ „Pleju len,“ odpověděla žena, jako by mu nerozuměla. „Osobo, já se vás ptám, jestli jste tudy viděla jít děti.“ „Až vypleju a uzraje, budem trhat.“ „Osobo, rozumějte pak, ptám se vás, jestli jste viděla tudy jít děti.“ „Až vytrháme, budem drhnout semeno a pak len močit.“
Plečka ještě dlouho pokračuje v podrobném popisu technologie výroby lněného plátna, zatímco dědek ztrácí nervy a trpělivost. U malých dětí tato pasáž většinou vyvolává smích, jenom jim teď dospělí budou muset vysvětlit, cože to ten len vlastně je. Tedy byl. Aby si ho nepletli třeba s i u nás zlidovělým výrokem legendárního slovenského sportovního komentátora Gabo Zelenaye, který těsnou trefu vedle branky vždy provázel výkřikem: „Len sa trela!“

Jiří Hruška

06_2010

Červen 2010


  • Čím žije Praha 6

  • Poslouchat Kašpárka v rohlíku + být veselý = být bejbypankáč!

  • Dostal jsem druhou šanci k životu ,říká ROBERT CHUDÝ (1. část)

  • Historické osobnosti v názvech ulic (Sibeliova)

  • Zajímavosti ze života živočichů


  • Program divadel Semafor a S+H

  • Druhé hledání studánek Prahy 6

 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky