Červen - Veleslavín 39

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Červen

Ročník 2015


je to blaho, vozit se metrem na Bořislavku (tedy na stanici s tímto jménem, samotná Bořislavka je trochu jinde), Veleslavín, Petřiny nebo k Nemocnici Motol. A to zvláště nyní, kdy konečně bylo zrušeno pásmování a na Petřiny jezdí všechny vlaky a nikoliv pouze každý druhý. To bylo strachu, že nové metro nebude vytížené a že trasa tímto směrem vůbec neměla být vedena. Ještě ráno 6. dubna, jenom pár hodin před otevřením prodlouženého áčka, vystupoval v televizi jakýsi dopravní expert, jenž s velmi povýšeným výrazem označoval nové stanice za takřka zbytečné, obsluhující pouze mizivé množství cestujících a investice do metra v této části Prahy za nešťastné a nesmyslné. Jsem rád, že již v prvních dnech a týdnech provozu se jeho názor rychle ukázal býti zcela mylným a mimo mísu, jenom mě poněkud straší fakt, že takový člověk vůbec může dělat odborného poradce a aktivně ovlivňovat změny v hromadné dopravě.

Na otevření stanice Petřiny mám humornou vzpomínku. Chtěl jsem si vyzkoušet výstup výtahem přímo z nástupiště a spolu s dalšími spoluobčany do jednoho z nich nastoupil. Výtah se však projevil jako poněkud rozvážný a trvalo mu trochu déle zavřít dveře. Patrně i proto, že jeden ze spolucestujících netrpělivě střídavě mačkal tlačítka s označením pater: -1, -2, -3. Když se dveře stále nezavíraly a na displeji pořád svítilo -3, prohlásil muž autoritativně: „Vidíte? Jsme přetíženi. Poslední tři musí vystoupit!" Někdo se mu pokusil vysvětlit, že svítící mínus trojka je označením podlaží, v němž výtah stojí, ale muž se nedal: „To určitě, už jste někdy viděli patro -3? Takový nesmysl. Poslední tři lidé musí z výtahu ven, tak je to!" Nu, někdy nemá cenu se hádat.

Na dosavadním pásmovém provozu metra jsem na vlastní kůži poznal i ošidnost statistiky. Při jízdě z centra jsem měl 50% šanci, tedy

1 : 1, že vlak, jímž pojedu, nebude mít konečnou už na Dejvické. Věřte nevěřte, abych nemusel při cestě domů vystupovat, to se mi stávalo tak v jednom z deseti případů. Naopak moje žena měla štěstí, že jí téměř vždy přijel ten správný vlak a čekat na něj musela jen opravdu výjimečně. Ale když se to sečte a vydělí, odpovídalo cestování naší rodiny ideálnímu statistickému poměru každého druhého spoje. Akorát, že já jezdil domů o deset minut déle než manželka, a to na stejné trase z centra.
To, že statistika věda je, je nesporné. Vyplývá z ní i to, že Den daňové svobody letos nastane 22. června, už se tedy jenom párkrát vyspíme. Tehdy přestaneme pracovat na pokrytí veřejných výdajů a všechen náš další výdělek nám už zůstane pouze pro vlastní potřeby. Je to samozřejmě pomyslné. Ostatně jak takové výpočty někdy vznikají, jsme viděli na předchozím případě.

Jaké další významné dny připadají na červen? U nás nejznámější je asi Mezinárodní den dětí (1. 6.). Ale pozor, už 5. června následuje Den rozvoje a vzdělání dospělých.

15. 6. je Mezinárodním dnem odpůrců vojenské služby. Vzhledem k tomu, že u nás máme pouze profesionální armádu, nejeví se nám možná tento den jako aktuální. Doufejme, že to tak vydrží.

30. června žáci a studenti obdrží ve školách vysvědčení a hurá, jsou tu prázdniny.

Vlastně ještě jeden mezinárodní den mě zaujal. Připadá na 21. června a třeba má i více významů, každý si dle své fantazie a zkušeností může určit ten svůj. Je to Mezinárodní den trpaslíků.

Jiří Hruška

06_2015

Červen 2015


•   Čím žije Praha 6
•   Shakespeare nepotřebuje žádné 

    aktualizace - 

    rozhovor s Martinem Hilským


•   Američtí vojáci v Ruzyni

   Od nemoci ke zdraví - Kůže

    je náš největší orgán 


•   Program divadel Semafor a S+H

•   Historické osobnosti v názvech ulic

    Prahy 6 - Štefkova


•   Hvězdy vycházejí na Ladronce - 
    RESPECT FESTIVAL budí respekt

•   Příběh Sýra Ementála
•   Hnědé zlato s vůní jasmínu







 
 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky