Červen - Veleslavín 39

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Červen

Ročník 2017

Miloš Vacík - v rytmu samby

Bubenická show hrající hlavně brazilské rytmy plné energie, to jsou ve zkratce Tam Tam Batucada a Tam Tam Orchestra. Jejich vůdčí osobností a kapelníkem je Miloš Vacík, hráč na perkuse (všemožné bicí nástroje) z celého světa, výtvarník, skladatel a studiový hráč. Od roku 2004 rovněž vede první školu samby v Čechách, kterou založil a která už dlouho působí ve Veleslavíně.

Pokud vím, Vaše působení na špičce hudební scény začalo v kapele Laura a její tygři. Můžete na tu dobu zavzpomínat?
Se skupinou Laura a její tygři jsem začal hrát hned po maturitě. Studoval jsem výtvarnou školu na Hollarově náměstí a často jsme se spolužáky na Lauru chodili. Líbila se mi, kromě hudby samozřejmě, jejich energie, divokost i kostýmy s černými brýlemi. Já sám jsem totiž chodil do školy v saku, barevných kravatách a chodil jsem s černými brýlemi tancovat rock and roll. Spolužačka
mi jednou přinesla inzerát, kde se psalo, že Laura hledá bubeníka. Já bubnoval od dvanácti let. Na červnový konkurz roku 1988 jsem jel do Mostu a vyhrál ho. I když kapelník Karel Šůcha nakonec řekl,
že bubeník zůstává a rád by obsadil post perkusisty. To vlastně osudově rozhodlo o mém budoucím životě. Od té doby jsem se začal o perkuse zajímat, studovat je. Propadl jsem kouzlu rytmů a nepřeberného množství zvuků a technik hry. Často říkám, že perkuse a barvy spolu velmi úzce
souvisí. Zvukům říkám barvy a v barvách cítím zvuky, či energii podobnou rytmu… A s Laurou hraji dodnes jako host při větších koncertech. 

Jak Vaše hudební kariéra pokračovala dále?
S Laurou jsem odehrál stovky koncertů, najel tisíce kilometrů. Hodně jsme cestovali. V té době v Lauře tancoval Dan Nekonečný, se kterým jsme založili Šum Svistu. Hráli jsme ze začátku na věci kolem nás - popelnice, klepadla, vázy, vodu, naše těla atp. Malovali si obličeje, celé to bylo hodně výtvarné, magické. Začal jsem také studovat kubánské nástroje a rytmy. V té době nebyl internet, youtube, ani nástroje v obchodech, vůbec nic. Psal se rok 1989, žádné kubánské kapely tu nebyly, prostě nic. Jezdil jsem do Stuttgartu na lekce za svým profesorem, kterého jsem potkal po koncertě s Laurou. Pak přišel projekt Tančírna, kde jsem zúročil vše, co jsem o kubánských rytmech věděl. Najednou jsme byli se Šumem slavní. Vyprodávali jsme sály, velkou Lucernu, deska se prodávala po tisících. Lidi v kapele se však změnili a s Danem jsme se rozešli. Každý měl jinou představu o podobě kapely. Mně šlo hlavně o hudbu, ne o cirkus… Založil jsem pak po odchodu ze Šumu, spolu s Alešem Kudelou, který už také hrál v Lauře i v Šum Svistu, moji velkou lásku - Sluneční orchestr. Bylo to trio, kde se snoubilo etno, komorní
hudba i rock… Vydali jsme tři CD. Mezitím jsem však také začal hrát po klubech jazz s kým se dalo, hrávat s big bandy, nahrávat ve studiích. Hudba mne pohltila a já hrál skoro každý den. Hrál a učil se.

Kdy přišla Vaše specializace na rytmy a nástroje Latinské Ameriky, zejména Brazílie?
Vše se postupně nabalovalo. Jak jsem se začal zajímat o zvuky a techniky, zjistil jsem, že chci-li dobře ovládat rytmy, které se mi líbí, musím je znát na všechny bubny, které v onom rytmu hrají. Skoro všechny africké, kubánské či brazilské rytmy tvoří souhra mnoha bubnů a perkusí, hraje v nich vždy více bubeníků a chcete-li dobře všemu porozumět, musíte se naučit rozumět všem nástrojům jednotlivě. Vše do sebe zapadá jako kolečka v tikajících hodinkách. Chcete-li hrát kubánské rytmy, musíte znát, co hrají konga, bongó, clave, timbales, maracas i quiro atd. Je to nikdy nekončící oceán zvuků, barev a rytmů. Je to krásné dobrodružství, kdy je stále co se učit. První byla tedy Kuba, tak od roku 1989. O něco později,
někdy začátkem devadesátých let, jsem slyšel na nahrávce úžasný rytmus, který mne...

...celý rozhovor na str. 6

Červen 2017





•   Čím žije Praha 6

•   Miloš Vacík v rytmu samby

•   Od nemoci ke zdraví - O humanitární

    misi v Jordánském království II

•   Program divadel Semafor a S+H

•   Historické osobnosti v názvech ulic

    Prahy 6 - Kochanova

•   Praha 6 pořádá víkendový festival

    Hvězdy ve Hvězdě

•   Livoc, Libočané, LIBÓZA
•   Batik Hati = batik srdcem Rozhovor s
    Míšou Tomanovou (2. část)





   
 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky