docela rád po skončení voleb, ihned po uzavření volebních místností, sleduji Volební studio České televize, v němž postupně naskakují průběžné výsledky jednotlivých stran a hnutí. Ty zpočátku vůbec neodpovídají předvolebním průzkumům a mění se takřka po vteřinách tak, jak dorážejí první výsledky z nejmenších volebních obvodů.
Postupně se skákající čísla zpomalí a strany se začnou rovnat za sebou.
Jejich lídři napjatě zírají na obrazovky, potí se, násilně se usmívají a křečovitě žertují, vždyť se zatím jedná pouze o průběžně výsledky a až na konci se uvidí, kdo s koho. Všechno to připomíná makléře na burze, kteří vsadili vše, co mají, na vybrané akcie a teď jim už nezbývá než doufat, že nezkrachují a jejich investice se zhodnotí. Do značné míry to ale tak veliká nadsázka není, u některých určitě ne. Průběžné výsledky se začínají měnit už jenom po desetinkách, pak jen
po setinách procent a lídři propadají podle svých výsledků euforii, nebo rozčarování. Evokuje to tak trochu kolo štěstí, jehož rafička se také nakonec úplně zastaví a barevná okénka s čísly se zase pro jednou stanou definitivními. Ukáže se pak, že ani konečné výsledky neodpovídají předvolebním průzkumům a hledá se, kdo je za to odpovědný. Tedy za ty předvolební průzkumy, nikoliv za neúspěch ve volbách, pochopitelně. Letošek nebyl výjimkou.
S napsáním tohoto úvodníku pro listopadové číslo jsem čekal na poslední chvíli. Věděl jsem, že ještě stihnu zareagovat na výsledky voleb a budu je moci glosovat se znalostí konečných čísel. Jenomže jsem nemohl tušit, že samotné výsledky sice budou zajímavé, ale také že se záhy začnou dít neuvěřitelné věci doslova v přímém přenosu. Netušil to skoro nikdo – nepočítaje ovšem jisté pány, kteří netrpělivě čekali za zády demokraticky zvoleného
předsedy své strany s nožem v ruce, aby mu ho pouhý den po vítězných volbách vrazili do zad a ještě s ním otočili. Překvapilo to všechny, ale nejvíce asi voliče ČSSD, kteří se právem mohou cítit podvedeni. To vše se zřejmou podporou pana prezidenta, jenž po volebním debaklu strany se svým jménem v názvu nezazmatkoval a zvolil předpřipravenou variantu B vedoucí k rychlému rozkolu sociální demokracie. Co je cílem? Přece aby co nejdéle zůstala u moci nikým nezvolená poslušná úřednická vláda a aby měl v budoucí vládě prezident svoje lidi, na něž se může spolehnout. Ve všem. Když seto povede, pan prezident nezapomíná. A když se to nepovede, také nezapomene…
Je smutné a alarmující, že z těsného vítěze předčasných voleb se tak politikařením toho nejhrubšího zrna stala silná hrozba politické stability v naší zemi. Ve dnech oslav 95. výročí vzniku Československa a čtyřiadvaceti let od svržení totalitní moci je, bohužel, třeba konstatovat, že nebezpečí ohrožení parlamentní demokracie v České republice je zcela reálné. Otevírá dveře.

Jiří Hruška         

Listopad 2013


•  Čím žije Praha 6

•  Superstudent Jiří Matěj Brůna
•  Úroveň kvality zdravotní péče
   je výsledkem týmové spolupráce
•  Historické osobnosti
v názvech ulic
   (Míčova)
•  O vodě v Praze 6

•  Program divadel Semafor a S+H
•  Cafe exil
•  Hvězdář ve výslužbě II
•  Setkání s Eliškou Rožatovou
•  
Sklo jako prostor pro šíření světla.