Knihovna není pouhou půjčovnou
Rozhovor s Tomášem Řehákem, ředitelem Městské knihovny v Praze
RNDr. Tomáš Řehák stojí v čele Městské knihovny v Praze (MKP) již od roku 2002. Vystudoval matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor Teorie pravděpodobnosti a matematická statistika. Do knihovny nastoupil v roce 1992 do nově vzniklého Oddělení automatizace. Za úkol měl tehdy mimo jiné zajistit přechod výpůjčních agend do elektronické podoby a vývoj vhodného knihovnického systému. Tak vznikl Koniáš, s nímž se dnes dostává do styku každý majitel čtenářského průkazu Městské knihovny v Praze.
Jakou roli hraje knihovna v pražské nabídce kulturních aktivit?
Městská knihovna v Praze (MKP) nabízí své služby Pražanům už od roku 1891 a je dnes nepřehlédnutelnou kulturní a vzdělávací institucí. Kromě toho, že (jak asi každý očekává) knihy půjčuje, tak je rovněž sama vydává. Také v kurzech tvůrčího psaní učí nové autory jak napsat úspěšnou knihu, nabízí prostor k setkání s již zavedenými autory, nebo pořádá srovnání kniha-fi lm v podobě fi lmových projekcí. Obecně tím chci říci, že vnímání knihovny jako pouhé půjčovny je velmi omezující. Knihovna je v současnosti hlavně prostorem pro vzájemná setkání lidí s lidmi, neutrální výměnu názorů, rozvoj kreativity
i rozšíření obzorů.
Kolik titulů celkem je ve fondu Městské knihovny v Praze? Jaká je jejich struktura, složení a zaměření?
Knihovna má ve svém fondu něco kolem 2 milionů svazků. Ta nepřesnost je dána tím, že fond je nepevné skupenství a je neustále v pohybu. Něco se dokoupí, něco se vyřadí, přičemž pod „něco dokoupí“ je potřeba si představit roční částku kolem 20 milionů korun. Zajímavé je nejen tematické složení fondu, ale také složení z pohledu typů dokumentů. Papírové knihy mají sice stále ještě převahu, ale historicky MKP nakupuje a doplňuje i specializovaný fond, jako jsou obrazy, noty, mapy, deskové hry. Samostatnou skupinu tvoří e-knihy, které se do fondu dostávají buď už jako hotové soubory, nebo je sami vydáváme. Z pohledu tematického rozložení je větší procento beletrie, kde se snažíme vyvažovat poptávku, kvalitu a dostupnost titulů v čase. Jak říká jeden z kolegů z akvizice (nákup knih, pozn. red.), je to alchymie. Snažíme se, abychom se vyvarovali chyb některých zahraničních knihoven, které své regály zahltily například Harrym Potterem, když po něm byla poptávka, a pak už jim jen překážel. Zároveň je třeba říci, že se snažíme udržovat takzvaný zlatý fond, tedy něco, co patří do čtenářského kánonu a mělo by být dostupné kdykoliv, bez ohledu na to, jestli příběh právě zfi lmoval Hollywood a tak se po něm všichni ptají. V naučné literatuře pak převažuje nabídka titulů z humanitních oborů.
…celý rozhovor na str. 6
Leden 2019
• Čím žije Praha 6
• Rozhovor s Tomášem Řehákem,
ředitelem Městské knihovny
v Praze
• Futurologie = distribuce
pravděpodobnosti
• Program divadel Semafor a S+H
• Historické osobnosti v názvech ulic
Prahy 6 – Smiřického
• Tereza Riedlbauchová: Vydat se
cestou poezie je nebezpečné a
zázračné zároveň
• Brána do podsvětí, brána do ráje –
Galerie Makráč hostí kolektivní
výstavu italských umělců
• Emil Šneberg – Moje vzpomínky
na Vokovice a Veleslavín (IX. část)