nepocházím z vyšších kruhů, neboť celé mé dětství (a jinošství) jsem s rodiči prožil v pouhém 1. patře dejvického činžáku. Můj nejlepší kamarád bydlel v přízemí téhož domu. Možná proto nás lákaly výšky a na maturitu jsme se dokonce učili na střeše, odkud byl krásný výhled od Hradčan až k Internacionálu. Však tam jsou dnes vybudované půdní nástavby.
Když jsem se oženil, povýšil jsem. Jistěže především díky mojí ženě, která mému životu konečně dodala ten správný směr a náplň, a pak také proto, že jsme se nastěhovali do 2. patra v paneláku. Manželka ovšem sňatkem se mnou klesla o něco dolů – ze 4. patra koleje Větrník. Nicméně ani druhé patro už tak úplně nízko nebylo, což si žena později velmi silně uvědomila v situaci, kdy zavolala z okna našeho malého synka, který si hrál venku, aby šel domů na oběd a on jí vzápětí odpověděl prakticky tváří v tvář z větví stromu rostoucího před domem. Nutno říci, že zachovala klid a moudře nepoužila pokyn: „Padej dolů!“
Četl jsem nedávno o životě v čínských velkoměstech, v nichž jako houby po dešti rostou nová sídliště velikosti Jižního města. Velikosti co do plochy, do výšky mají tamní nové obytné domy obvykle okolo 50 pater. Napadlo mě, že když bydlíte až nahoře a nejede výtah, dojdete si ráno pěšky pro noviny a domů přinesete už včerejší. Ale stejně by se mi líbilo bydlet tak vysoko…
V současné době bydlíme v 5. patře. Dlouho jsem si myslel, že tak mohu defi nitivně zapomenout na své dávné obavy z dětství, kdy jsem se bál nízké polohy bytu kvůli zlodějům, kterým by stačily pouhé štafle k proniknutí na náš balkon. Na druhé straně mě utěšovalo, že v případě požáru mohu s relativně malým rizikem skočit dolů a nic se mi nestane. Když však nedávno sousedovi nad námi ukradli z balkonu v 6. (slovy šestém) patře dvě kola, ukázalo se, že výška lupiče neodradí. Což není nijak potěšující fakt.
Patro, poschodí, štok – každý ví, co to znamená. Ale pozor, označení „podlaží“ (zastarale také „etáž“) je už něco docela jiného a může pěkně mýlit. Ve stavbař-ské terminologii je prvním nadzemním podlažím míněno přízemí, druhé nadzemní podlaží znamená 1. patro, třetí nadzemní podlaží je ve skutečnosti 2. patrem atd. Všechno je ještě komplikovanější při užití výrazů zvýšené přízemí, mezanin (či dokonce 2. mezanin) nebo mezipatro. Může se tak stát, že někdo pocitově bydlí ve 4. patře, ale v domě se zvýšeným přízemím a mezaninem se ve skutečnosti jedná o 2. patro a dle stavební dokumentace dokonce o páté nadzemní podlaží. Jedná se stále o stejný byt. Zkuste si to nakreslit, udělal jsem to zrovna tak, abych to pochopil. Citlivé povahy se mohou cítit zmateně, ale není třeba se nechat vyvést z míry, jedná se o pouhou slovní hříčku.
Slovní hříčka je oslím můstkem, jímž jsem se dostal ke dvěma slovním obratům, o něž se s vámi chci podělit, protože se mi úžasně líbí. Ten první jsem zaslechl ve Hvězdě a byl určen postaršímu muži na bicyklu, kterého jeho mladá partnerka (rovněž na kole) povzbuzovala slovy: „Přidej, jedeš pomalu jako želva pod sedativy.“ Jistě mu to pomohlo. Druhou krásnou frázi, při které jsem vnitřně řval smíchy, použil jistý kupující v oddělení potravin známého obchodního řetězce. Prodavačku vyděsil dotazem, kdeže mají rybičky v komatu. Před zraky konsternované ženy si pak do košíku vložil rybičky s tomatovou omáčkou.
Jiří Hruška
Únor 2015
• Čím žije Praha 6
• Na televizi se dívám rád – rozhovor s
Alexandrem Hemalou
• Od nemoci ke zdraví – Rehabilitace
pomáhá s návratem do běžného života
• Program divadel Semafor a S+H
• Historické osobnosti v názvech ulic
Prahy 6 – Zvoníčkova
• Osamělé artefakty Petra Vlčka
• Inspirovat se mohou všichni –
O konferenci Městské parky 2015
• Za růžemi do Entrance Gallery
