skončily prázdniny a ve školách si učitelé v rámci prvního zkoušení nechávají od žáků vyprávět, co tito dělali v létě. Někde se na téma prázdninových aktivit píší i slohové práce. I když je jejich spektrum hodně široké, děti stále rády líčí, jak s rodiči nebo prarodiči chodili do lesa na houby nebo na borůvky a na maliny.
Málokdo ví, že podrobné informace o sběru lesních plodů projednává i vláda, a to v rámci každoroční Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky. Ministři se Zprávě věnovali již v polovině července, neboť údaje v ní obsažené jsou souhrnem za rok 2013. A jsou to údaje rekordní, protože z nich vyplývá, že rok 2013 byl rokem nadprůměrným ve fyzickém objemu sběru lesních plodin připadajících v průměru na domácnost v porovnání celého sledovaného období, v němž se u nás dané informace zjišťují – tedy od roku 1994. Na domácnost tak vloni připadlo 12,79 kilogramů nasbíraných hlavních lesních plodin, celkově jich v celé ČR bylo 53 100 tun.
V peněžním vyjádření byl objem sběru v roce 2013 v hodnotě neuvěřitelných 7 661 mil. Kč (vážně se jedná o miliardy, a pak, že se peníze neválejí na zemi!).
Jaké že to hlavní lesní plodiny pomocí šetření v reprezentativním souboru domácností statistici sledují? Jsou to houby (vloni 7,95 kg na domácnost, dohromady 33 000 tun), borůvky (úctyhodných 3,24 kg, resp. 13 400 t), maliny (0,66 kg/2 800 t), ostružiny (0,38 kg/1 600 t), brusinky (0,11 kg/400 t) a kupodivu i bezinky (0,45 kg/1 900 t).
To všechno jsme v loňském roce stihli nasbírat při průměrném počtu 25,7 návštěv lesa na obyvatele a 109,3 návštěv na 1 hektar lesa (vojenské újezdy se do plochy nezapočítávají).
Že některé plodiny nesbíráte? Asi nepatříte mezi 76 % domácností, které si vloni přinesly domů houby, nebo 46 % domácností sbírajících borůvky. Brusinky sbíralo pouze 9 % domácností, maliny 37 %, ostružiny 32 % a bezinky 13 %.
Les ovšem nedává pouze plodiny, jeho hlavním artiklem je dřevo. V českých lesích bylo vloni vytěženo 15 331 000 m3 surového dříví. Kolik z tohoto ohromného množství bylo bez jakéhokoliv dalšího zpracování vyvezeno jako klády do zahraničí, zpráva neuvádí.
Nejen lesními plodinami živ je člověk. Sbírat se dá ledacos. Pořídil jsem si příručku anglického autora Andy Hamiltona. Její název není omalený, nýbrž poněkud neomalený, zní Chlast za hubičku. Pojednává o domácí výrobě alkoholických nápojů z čehokoliv, co lze najít v lese, na lukách, v zahradách a na mezích. Věřili byste, že z kopřiv nebo z kukuřičné natě se dá uvařit pivo nebo z mrkve připravit whisky? Z vřesu je prý výborná medovina a z rebarbory vodka. Skoro to vypadá, že není třeba mít strach, až se půjdeme pást.
Já vyzkoušel Nocino, což je italský recept na likér z nezralých zelených vlašských ořechů. Macerují se v co nejčistším alkoholu, použil jsem 80% konzumní líh. I když se nápoj ve finále ředí, hovořit o likéru pro dámy v tomto případě asi dost dobře nelze. Autor píše, že by k němu mělo být přiloženo zdravotní varování, protože likér je tak dobrý, že je silně návykový. Upozorňuje, že Nocino způsobuje kocovinu a klidně může zmenšit mozek konzumenta do velikosti vlašského ořechu, z něhož je vyroben. Protože správně mají lahve s likérem minimálně rok odpočívat v tmavém sklepě, budu vás o velikosti mého mozku informovat až poté.
A nyní vzhůru do lesů, sezóna sběru lesních plodin stále trvá a loňský rekord je pořád možné překonat!

Jiří Hruška         

Září 2014

•   Čím žije Praha 6