Rozhovor s Františkem „Čuňasem“ Stárkem
Byl významnou postavou československého undergroundu a stejně tak je dnes nepřehlédnutelný díky svému charisma a nekompromisním názorům, na kterých si trvá stejně jako na dlouhých vlasech. Strach o svobodu, které plíživě ubývá, ho zvedá z badatelské židle a vede ho, aby se ucházel o tu senátorskou.
Býváte označován jako disident. Vy to ale nemáte moc rád, proč?
Disidentství je klišé z dob komunismu. Kdo se aktivně postavil proti režimu, tomu se říkalo disident. Nepoužívám ho rád, protože mne nevystihuje. Disident je pro mne odpadlík, ale já žiju úplně kontinuálně. Od 13ti let je mojí generální linií být napravo a jít mimo hlavní proud…
Nicméně strávil jste tři a půl roku v komunistickém kriminále, takže disident jste…
Poprvé jsem byl odsouzen ve známém procesu s The Plastic people of the Universe jako jeden z těch, kteří organizovali činnost českého undergroundu. Ten proces dal do pohybu společenské hnutí, které později vytvořilo Chartu 77. Zbylé dva procesy, to bylo
regulérní účtování s časopisem Vokno. Zavřeli mne jen za to, že jsem si dovolil vydávat svobodné noviny. Od roku ´81 jsem odseděl dva a půl roku. Napodruhé, v roce ´89, když už režim mlel z posledního, tušil jsem, že to neodsedím celé.
Co komunistům na časopisu Vokno vadilo?
To, co na všem nezávislém. Tím, že jsme si to sami vydávali, distribuovali i sami rozmnožovali, neměli jsme žádné bariéry ve vyjadřování. Žádné téma nebylo tabu, zatímco komunistická propaganda z tabu žila. O něčem se nesmělo mluvit, o něčem jenom určitým způsobem, a to všechno jsme bořili. Hlavním mottem bylo bořit informační blokádu. I proto mne dnes rozčilují věci jako snaha omezovat svobodný
internet nebo regulovat, kdo k němu má mít přístup. Navíc mám pocit, že i ve veřejnoprávních médiích už začíná mít rozhodující slovo jen několik málo oligarchů, podobně jako tomu bylo v minulosti.
Bojem za svobodu projevu jste známý. Měl jste to tak „odjakživa“?
Asi ano, začalo to dlouhými vlasy, o které jsem od šesté třídy bojoval s učiteli i s rodiči. To mě postavilo do role bojovníka za něco, co mi jiní zakazují.
…celý rozhovor na str. 6.
Září 2016
• Čím žije Praha 6
• Rozhovor s Františkem
„Čuňasem“ Stárkem
• Veleslavínská Sonatina VI.
• Od nemoci ke zdraví – Mimořádné
události v nemocničním prostředí
• Program divadel Semafor a S+H
• Historické osobnosti v názvech ulic
Prahy 6 – Březovského
• Světový kongres básníků
• Synové světla T3 – Galerie Makráč
• Zrodil se nový časopis: Material Times
