Rozhovor s Ing. Robertem Kořínkem, Ph.D., zakladatelem Společenstva vodárenských věží (vzniklo roku 2006), autorem řady odborných a popularizačních článků na téma věžových vodojemů. Je také spoluautorem knih Komínové vodojemy – funkce, konstrukce, architektura a Komínové vodojemy – situace, hodnoty, možnosti. Provozuje jedinečnou internetovou databázi věžových vodojemů na území ČR.
(1. část)
Kdy se u nás objevily první zmínky o vodárenských věžích?
Samozřejmě říct, kdy byla postavena první vodárenská věž na našem území, nejde. Obrazové či písemné zmínky o prvních stavbách tohoto typu na našem území můžeme zařadit někam do období pozdní gotiky a počátků renesance. V té době dosáhla sídelní urbanizace poměrně vysokého stupně, města byla rozšiřována, rozvíjela se řemesla, zdokonalovala se technika a tak bylo potřeba řešit otázky infrastruktury, mezi něž rovněž patřilo zásobování vodou. První známé gravitační vodovody byly ještě jednoduše vedeny na povrchu nebo štolovými přivaděči a ústily do kašen nebo do různých zásobních nádrží. Věžové vodojemy přišly na řadu později – řekl bych, že to mohlo být ve 13.–14. století.
Jak taková zařízení byla vybavena a jak fungovala?
Nejstarší vodárenské věže byly pravděpodobně dřevěné konstrukce, později se stavěly zděné z kamene na čtvercovém nebo obdélníkovém půdorysu. V přízemí se nacházelo čerpací zařízení, které systémem dřevěných a později kovových trub hnalo vodu do nádrže či pánve umístěné v nejvyšších místech věže. Čerpadlo bylo většinou poháněno vodním kolem, proto se tehdejší vodní věže nebo alespoň čerpací stanice stavěly přímo u řeky. Nádrže nahoře ve věži měly obsah kolem 1–2 m3, což nám dnes může připadat úsměvné, ale na vytvoření potřebného tlaku ve vodovodní síti to stačilo. Z nádrže voda proudila do jednotlivých částí vodovodního potrubí a vyvěrala ve veřejně přístupných nebo v soukromých kašnách v jednotlivých částech města.
Které dochované vodárenské věže patří u nás mezi nejstarší?
Určitě ty pražské. Ale starobylé věže bychom našli také v jiných městech. První zmínka o dodnes dochované vodárenské věži v Jičíně je v listině Mikuláše staršího Trčky z Lípy vydané 6. července 1502. Věž jičínského vodovodu byla vystavěna na hrázi rybníka Kníže a dnes slouží jako galerie a ateliér. Hranolovou, bohatě sgrafi ty zdobenou renesanční věž najdeme třeba v Táboře. Ta rozváděla vodu od roku 1508 dřevěným potrubím do protipožárních rybníčků a později také do městských kašen. Vysoko nad řekou Jizerou se zase tyčí zdaleka viditelná masivní kamenná věž v Benátkách. Původně to byla věž hradební, následně převzala funkci věže vodní. A další staré stavby najdeme kupříkladu ve Slaném, v klášterní broumovské zahradě, v Mladé Boleslavi nebo v Nymburce.
Můžete více přiblížit pražské středověké vodní věže?
V okolí Vltavy jsou k nalezení hned čtyři, přičemž tři z nich stojí doslova vedle sebe. Dobou vzniku je nejvýznamnější věž bývalé staroměstské vodárny na Novotného lávce. První dochovaný spis vztahující se k této vodárně je z roku 1489. Zmínka z roku 1431 však hovoří již o tom, že „vyhořela věž vodná mistra Petra ode dna“. Věž kromě požárů utrpěla v roce 1648 střelbou Švédů a byla několikráte postižena povodněmi. Její dnešní podoba z let 1853 a 1878 je výsledkem celkem čtrnácti stavebních úprav a oprav…
…celý rozhovor na str. 6
Duben 2017
• Čím žije Praha 6
• Posedlost vodojemy – rozhovor
s Robertem Kořínkem (1. část)
• 23. Břevnovský masopust
• Od nemoci ke zdraví – O dobré vůli
a o radosti z dělání radosti druhým
• Program divadel Semafor a S+H
• Historické osobnosti v názvech ulic
Prahy 6 – Na bašště sv. Jiří
• Písně v hodině Večernice
• Ztraceni v knihách – 51. přehlídka
soutěže Nejkrásnější české
knihy roku
• Mnoho darů Davida Vávry
