Duben 2014
• Čím žije Praha 6
• Musím mít v živote stále pohyb,
říká ředitel městské policie v Praze 6
ZDENĚK KOVANDA
• Provádíme především roboticky
asistované operační výkony,
říká primář urologie
MUDr. JIŘÍ KOČÁREK, Ph.D. (2. část)
• Historické osobnosti v názvech ulic
(Vaníčkova)
• O vodě v Praze 6 (Mokřady)
• Program divadel Semafor a S+H
• BULHARSKO V MÝCH SNECH
Večer evropské literatury
• Neil Simon – Velký holky nepláčou
• Buddha. Hari hari. Srí Lanka a lidé
• ReKola: kola do ulic, kola pro všechny!
• VELIKONOCE v Písecké bráně
ač jsem „obětí humanitní blbosti“ (jak ironicky říkával Jan Werich v době, kdy se za tzv. pracující inteligenci uznávali povětšinou pouze absolventi technicky zaměřených škol, zatímco ostatní vysokoškoláci byli považováni za potencionálního třídního nepřítele), mám pozitivní vztah k číslům. Nejen k těm pokud možno kladným, souvisejícím s bankovním kontem, ale ke všem číslům jako takovým, obzvláště k těm, která se váží ke statistickým nebo demografickým údajům. Následující čísla, na něž jsem nedávno narazil, mně přijdou natolik zajímavá, že se s vámi chci o ně podělit. Nenechte se odradit jejich množstvím, opravdu to nejsou jenom suchá čísla, zejména ta o vodě.
Na naší planetě je odhadem 1,4 miliardy km2 vodní plochy. Zdá se to hodně, ale pouhých 0,26% (!) z tohoto množství připadá na sladkou vodu, kterou lze použít na zavlažování a pro naši spotřebu. Hygienické minimum vody deklarované Světovou zdravotnickou organizací činí na osobu a den 100 litrů. V rozvojových zemích je spotřeba pouhých 10 litrů, dostatek nezávadné (ale mnohdy jakékoliv) vody je v nich většinou problém. V USA vychází průměrná spotřeba čisté vody 300 litrů denně na osobu, ve vyspělých západoevropských zemích je to mezi 150 – 200 litry. V České republice je tendence spotřeby vody (zejména kvůli její ceně) stále klesající, což lze ilustrovat historickými údaji: v roce 1945 byla u nás spotřeba 100 litrů, v roce 1965 to bylo 300 litrů, v roce 1989 činila 171 litrů, v roce 2000 pak 110 litrů a aktuální údaje hovoří o 100 litrech na osobu a den. Přičemž k pití spotřebujeme každý den pouze něco kolem 2-3 litrů, zbytek jde na nejrůznější nezbytné činnosti (mytí rukou 3 l, spotřeba při přípravě jídel 5-7 l každé spláchnutí toalety 10-12 litrů, mytí nádobí v myčce 15-30 l, praní v pračce 40-80 l, sprcha 60-80 l, koupel ve vaně 100-150 l, umytí auta 200 l atd.). Kdo nepije vodu, ale pivo, spotřebuje vody paradoxně ještě více – k výrobě 1 litru piva je nutných 25 l vody. K výrobě kila vlny se spotřebuje 150 l a k výrobě kilogramu papíru dokonce 300 litrů vody.
Na světě žije 1,1 miliardy lidí, kteří mají obtížný přístup k pitné vodě. Vodu potřebuje každý z nás a lidstva stále přibývá. Zatím.Čísla o růstu světové populace jsou z jiného ranku a jejich kvalifikovaný odhad do budoucna je velmi překvapivý. Posudte sami. Ještě před zhruba padesáti lety na Zemi oficiálně žily 3 miliardy lidí. Toto množství poměrně rychle vystoupalo na 4 miliardy, pak na pět, šest, a dnes už je nás na planetě přes sedm miliard. A počet lidí žijících na Zemi roste dále, odhaduje se, že už kolem roku 2050 to bude celých 10 miliard lidí. Ale pozor! Za dalších padesát let potom, tedy zhruba v roce 2100, podle odhadů OSN světová populace klesne téměř na polovinu. Tedy asi na 5,5 miliardy lidí, což je o skoro dvě miliardy méně, než je nás dnes. Jak je to možné? V nejrozvinutějších zemích světa růst počtu obyvatel již nyní stagnuje nebo je dokonce minusový a je do značné míry „dotován“ přistěhovalectvím. Hlavně však v druhé polovině 21. století v nejlidnatějších zemích, jako je Indie a Čína, prý výrazně vzroste životní úroveň. Následkem toho se nároky lidí na vlastní potřeby změní natolik, že přestanou chtít mít hodně dětí, počet novorozenců výrazně klesne a strmý růst celosvětové populace se prudce otočí do záporných čísel. Co to udělá se sociálním systémem, to si ani neumíme představit, ale třeba to v daleké budoucnosti někdo vyřeší. Snad ale nikoho nenapadne, že by stačilo, když každý důchodce bude mít zaručeny jen své 3 litry pitné vody denně.
Jiří Hruška